Přelom tisíciletí a rok 2000 byl ve jménu Jana Syrovátka, který si přivlastnil a následně pak ještě dvakrát vylepšil český žákovský rekord v hodu oštěpem, až na konečných 65,12 m.

Rok 2001 byl po mnoha letech dalším, kdy se naši atleti opět podívali na světové akce. Šárka Šmirausová reprezentovala na mistrovství světa do 17 let v Maďarském Debrecenu v hodu kladivem a obsadila tam velmi pěknou 9. příčku výkonem 52,91 m. Jan Syrovátko se zúčastnil EYODu, závodu olympijských nadějí ve Španělské Murcie a obsadil tam ve skoku dalekém 11. místo výkonem 6,67 m. Od tohoto roku se naši atleti začínají ukazovat na velkých akcích častěji. I české rekordy se díky naším atletům měnily. Šárka Šmirausová posunula hranici rekordu v hodu 3-kilogramovým kladivem až na úctyhodných 60,86 m a v hodu kladivem o hmotnosti 4 kg na 53,22 m. Do českých rekordních tabulek se zapsala i další naše kladivářka, nyní v kategorii žákyň, Hana Vávrová, s výkonem 46,68 m. Oštěpař Jan Syrovátko opět posunoval hranici českého rekordu, nyní v kategorii dorostenců, a to až na výkon 71,94 m.

I následující rok (2002) byl ve znamení národních rekordů. Již několikrát zmiňovaný oštěpař Jan Syrovátko dokázal posunout hodnotu rekordu celkem 6 krát. V hodu oštěpem o hmotnosti 600 g dosáhl výkonu 75,04 m, 700 g oštěpem zvládl 73,73 m a oštěpem o hmotnosti 800 g dokázal hodit 68,71 m. To jsou, na teprve sedmnáctiletého oštěpaře, velmi pěkné výkony. I juniorská kladivářka Šárka Šmirausová si tento rok udělala zápis do rekordní listiny, když své čtyřkilové náčiní poslala do vzdálenosti 54,16 m. Poprvé se v národních rekordech objevuje jméno Tomáše Jiráska. Zasloužil si to za výkon 55,11 m v hodu diskem o hmotnosti 1,75 kg.

Další z atletů, kteří náš oddíl reprezentovali na mistrovství Evropy, tentokráte do 22 let, byla Jana Kárníková v roce 2003. Ve vrhu koulí v Polské Bydgoszczi obsadila výkonem 15,65 m pěkné 8. místo. Od roku 2003 se k atletickému oddílu zdravých přidali i atleti tělesně postižení a následně ustavili i vlastní atletický oddíl pod Sportovním klubem Hvězda SKP Pardubice (v naší publikaci je jim věnována samostatná kapitola). Součástí Sportovního klubu Hvězda SKP Pardubice jsou také oddíly policistů v rámci UNITOPu a výborný oddíl ženského volejbalu v krajské soutěži.

V roce 2004 převzalo stadión na Dukle do svého majetku město Pardubice. Nákladem 35 mil Kč (a dotací od ČSTV) vystavělo město v areálu bývalé Rudé Hvězdy pod novým názvem „Městský atletický stadión“ kvalitní tartanovou dráhu. Stará šestiproudá Siberova dráha ustoupila osmidráze z polytanu M, dálka s trojskokem se přesunuly před tribunu a zbudovaly se sektory pro skoky a vrhy v nebývalém množství. I vedlejší škvárová plocha se přestavěla na vrhačský sektor s mnoha kruhy a rozběhy. Z důvodu rozšíření dráhy se celý stadión posunul směrem k Maratónské bráně a vystavěly se dvoumetrové opěrné zdi. Stadión také dostal novou travnatou plochu, poprvé v historii bez fotbalových branek. Vedle atletů slouží stadión orientačním běžcům, lyžařům, triatlonistům, duatlonistům, ale i dalším sportům ke kondiční přípravě a třeba i hasičům a městské policii. Vznikl tak atletický komplex, který nemá ve východních Čechách obdoby, jen to zázemí zůstalo tak, jak bylo původně vystavěno.

Český atletický svaz odměnil Pardubice možností uspořádat v rámci otevření stadiónu finále atletické extraligy dospělých. Závod se povedl a měl skvělou atmosféru. Otevřením nové umělé dráhy a sektorů se splnil sen mnoha atletických generací a hlavně již bylo možné trénovat celoročně. V té době se atletický oddíl osamostatnil a vznikl oddíl s kompromisním názvem Hvězda SKP Pardubice. Ženy se tento rok poprvé v historii oddílu probojovali do atletické extraligy. Na mistrovství světa do 19 let nás reprezentoval oštěpař Jan Syrovátko a výkonem 67,87 m obsadil 10. místo. Na Evropském poháru se představila koulařka Jana Kárníková, která skončila 6. za 15,74 m.

V této době oddíl reprezentovalo v atletických soutěžích dokonce 17 družstev od nejmladšího žactva až po družstva dospělých. Dařila se především práce s mládeží. Družstva žactva, dorostu i juniorů pravidelně postupovala z krajské soutěže do semifinále MČR a v kategoriích dorostu a juniorů až do finále MČR družstev, kde obsazovala přední místa. Postupy družstev mužů i žen do stále vyšších soutěží s sebou přinesly nutnost vytvoření dalších družstev dospělých na nižších úrovních, a tak se oddíl rozhodl přihlásit do soutěží i tzv. „B“ družstva. Ženy „B“ se poprvé představily v roce 2005 ve II. lize. Muži „B“ si při svém premiérovém startu v roce 2005 ihned řekli o postup a následující rok již byli také účastníky II. ligy.

Velmi úspěšný, z pohledu mládežnické atletiky, byl rok 2005. Na Mistrovství světa do 17 let v Marrakechi nás reprezentovali Kateřina Čadová v oštěpu (23. místo) a Martin Hrstka v běhu na 800m (18. místo). Koulařka Jana Kárníková (3. místo) a běžkyně Lenka Formanová (7. místo) zastoupily v reprezentaci náš oddíl na Evropském poháru družstev ve Švédském Gävle. Také se dařilo družstvu dorostenců, které v historii poprvé dosáhlo na medaili z mistrovství ČR (3. místo).

I v roce 2006 měly „velké“ akce naše zástupce. Po dlouhých letech se probojoval zástupce oddílu na vrcholnou soutěž dospělých a na mistrovství Evropy nás reprezentovala koulařka Jana Kárníková, která zde obsadila 15. místo výkonem 15,79 m. Mistrovství světa do 19 let v Čínském Pekingu se zúčastnil Martin Hrstka v běhu na 400 m a štafetě 4 x 400 m. Na Evropském poháru opět reprezentovala koulařka Jana Kárníková (3. místo). Svého zástupce jsme měli i na mistrovství Evropy veteránů, zde nás reprezentoval Mojmír Svoboda v běhu na 3000m překážek a získal zde časem 10:07,30 min vynikající 3. příčku a bronzovou medaili.

Rok 2007 se také velmi vydařil. V maďarském Debrecenu nás na mistrovství Evropy do 22 let reprezentoval oštěpař Jan Syrovátko a výkonem 70,03 m obsadil 14. příčku. Tento rok se mistrovství světa do 17 let konalo v Ostravě a náš oddíl tam vyslal čtyři své zástupce. Sprintér Aleš Voborník, běžec Pavel Rybišár a diskařka Kristýna Kroužková uvázli v rozbězích a kvalifikacích. Sprintérka Marcela Vondřejcová ale prošla až do semifinále a tam obsadila 16. místo. Byla to jistě velmi cenná zkušenost pro mladé atlety. Ve finské Vaase se v tomto roce konal Evropský pohár družstev, kam byla vyslána naše koulařská jednička Jana Kárníková (3. místo). Tento rok byl také velmi úspěšný z pohledu družstev. Muži, se poprvé za svoji působnost probojovali do extraligy a ženy se ve finále extraligy (Mistrovství ČR družstev) poprvé postavily na stupně vítězů a přivezly bronzové medaile.

Dalším šťastným rokem pro pardubickou atletiku byl rok 2008. Dva sportovci se nominovali na mistrovství světa do 19 let v polské Bydgoszczi, byli jimi kladivářka Tereza Králová, která si zde i přes zraněný kotník vybojovala krásné 12. místo, a Martin Hrstka, který reprezentoval v běhu na 800 m a časem 1:50,07 min se umístil na 14. příčce. Již tradičně nás na Evropském poháru družstev, tentokráte v portugalské Leirii reprezentovala koulařka Jana Kárníková, která si zde výkonem 16,97 m vybojovala prvenství. Společně s ní nás na této akci zastoupila i Drahomíra Eidrnová v běhu na 400 m, v čase 54,41 s skončila na 4. místě. Do reprezentačního dresu se oblékla i sprinterka Štěpánka Gottvaldová. Na veteránském mistrovství Evropy si ve slovinské Ljubljaně doběhla pro výbornou stříbrnou medaili na trati 200 m, na 100 metrové trati skončila na 6. místě.

Štěpánka Gottvaldová se prosadila i následující rok, tedy v rok našeho 50. výročí. Na halovém Mistrovství Evropy veteránů v Italské Anconě ve sprintu na 60 m (8. místo) a 200 m (4. místo). V létě nás reprezentovala na Mistrovství Evropy veteránů na dráze. I zde byla velmi úspěšná, 6. místo na 100 m a vynikající 2. příčka na 200 metrové trati. V roce 2009 se poprvé konalo mistrovství Evropy družstev. I zde měla Hvězda své zástupce. Jana Kárníková zde reprezentovala tradičně ve vrhu koulí (7. místo) a Drahomíra Eidrnová se podílela na štafetě 4 x 400 m (7. místo). V soutěžích družstev se letos naše „B“ družstva mužů i žen probojovala do I. ligy.